Paṇḍa
paṇḍa: paṇḍa(pu)
ပ႑(ပု)
[paḍi+ka.paṇa+ḍa.paṇḍati liṅgavekallabhāvaṃ gacchatīti paṇḍako.ka.663.paḍi liṅgavekallatthe,paṇḍo,so eva paṇḍako.rū.673.amara,16,39.paṇḍate,paḍiga, (3,1,134).yadvā paṇate,paṇa vyavahāre stu,jamantā (u-1,114).byākhyāsudhā.paṇḍa (pu) paṇa+ḍa.]
[ပဍိ+က။ ပဏ+ဍ။ ပ႑တိ လိဂၤေဝကလႅဘာဝံ ဂစၧတီတိ ပ႑ေကာ။ ကစၥည္း။ ၆၆၃။ ပဍိ လိဂၤေဝကလႅေတၳ၊ ပေ႑ာ၊ ေသာ ဧဝ ပ႑ေကာ။ ႐ူ။ ၆၇၃။ အမရ၊ ၁၆၊ ၃၉။ ပ႑ေတ၊ ပဍိဂေတာ္၊ အစ္ (၃၊ ၁၊ ၁၃၄)။ ယဒြါ ပဏေတ၊ ပဏ ဝ်ဝဟာေရ သၱဳေတာ္၊ ဇမႏၲာၮး (ဥ-၁၊၁၁၄)။ ဗ်ာခ်ာသုဓာ။ ပ႑ (ပု) ပဏ+ဍ။]